Energetický audit (dle zák. 406/2000 Sb.)

  1. Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat

a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,
b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,
c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění,
d) závěrečný posudek energetického auditora.

  1. Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova.
  2. Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na
    a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,
    b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota,
    c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená její hodnota.
  3. Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce. 2)
  4. U nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.
  5. Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.
  6. Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška.

Energetický audit může zadavateli sloužit pro následující účely:

Energetický audit zadavateli poskytne následující:

 

 

Zákon č. 406/2000 Sb.

ze dne 25. října 2000

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNĺ

HLAVA I
ZÁKLADNĺ USTANOVENĺ

§ 1
Předmět zákona

Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšími palivy. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.

§ 2
Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,

b)

obnovitelným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál se obnovuje přírodními procesy,

c)

druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie a při likvidaci odpadů,

d)

přírodním energetickým zdrojem obnovitelný i neobnovitelný zdroj, jehož energetický potenciál je využíván v energetickém hospodářství,

e)

energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií,

f)

účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.

HLAVA II
ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3
Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí.

(2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

§ 4
Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

(2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování.

(3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis.

(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje.

(5) Územní energetická koncepce obsahuje

a)

rozbor trendů vývoje poptávky po energii,

b)

rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,

c)

hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie,

d)

hodnocení ekonomicky využitelných úspor z hospodárnějšího využití energie,

e)

řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí.1)

(6) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si kraj může vyžádat součinnost držitelů autorizace na podnikání v energetických odvětvích,2) dodavatelů tuhých a kapalných paliv, kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu krajem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout v rozsahu a lhůtě stanovené ve výzvě bezúplatně podklady.

(7) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5.

HLAVA III
NÁRODNĺ PROGRAM HOSPODÁRNÉHO NAKLÁDÁNĺ S ENERGIĺ A VYUŽĺVÁNĺ JEJĺCH OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ

§ 5

(1) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen "Program") je dokument vyjadřující cíle týkající se snižování spotřeby energie, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje3) a ochrany životního prostředí.

(2) Návrh Programu zpracovává na čtyřleté období ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a při tom vychází ze schválené státní energetické koncepce a z podkladů, které za tím účelem obdrží od ústředních správních úřadů, a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí zpracovává návrhy na změnu Programu a předkládá je ke schválení vládě.

(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

a)

energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie,

b)

rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla,

c)

modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d)

moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e)

rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f)

osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,

g)

vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií,

h)

zpracování územních energetických koncepcí.

(5) Program je uveřejňován v Obchodním věstníku.

(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.

HLAVA IV
NĚKTERÁ OPATŘENĺ PRO ZVYŠOVÁNĺ HOSPODÁRNOSTI UŽITĺ ENERGIE

§ 6
Účinnost užití energie

(1) Ten, kdo vyrábí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou vyhláškou. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu.4)

(2) Ten, kdo rozvádí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro přenos a distribuci elektřiny a rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod elektřiny a tepelné energie zajistit nepřekročení maximálních ztrát energie stanovených vyhláškou. Tuto povinnost má i v případě změny dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu.4)

(3) Výrobce, dovozce nebo distributor5) může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou vyhláškou. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.

(4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu4) ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona.

(5) Požadavky podle odstavce 4 nemusí být splněny při změně dokončené stavby u budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu.6)

(6) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody stanovené vyhláškou.

(7) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.

(8) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou

a)

dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,

b)

dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku,

c)

dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
§ 7
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

(1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.

(2) Každý výrobce elektřiny z tepelných proce sů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MWe a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MWe.

(3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie.

(4) Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška.

§ 8
Energetické štítky

(1) Tuzemští výrobci nebo dovozci hromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška, (dále jen "energetické spotřebiče") jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen "štítky"). Údaje na štítku musí být v českém jazyce.

(2) Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědny za správnost údajů, které uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci.

(3) Štítek musí obsahovat zejména údaje o měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetické účinnosti spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti pro daný typ spotřebičů a údaje o možných negativních vlivech provozu a likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob.

(4) Tuzemští výrobci, dovozci nebo distributoři nesmějí používat značky, symboly a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl.

(5) Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě.

(6) K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat zejména

a)

obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,

b)

všeobecnou charakteristiku výrobku,

c)

údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,

d)

výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče,

e)

návod k obsluze.

(7) Pokud jsou energetické spotřebiče nabízeny v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, kdy si zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejce zajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 6 před uzavřením kupní smlouvy.

(8) Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu 5 let po ukončení výroby jednotlivého typu.

(9) Podrobnosti označování energetických spotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška.

§ 9
Energetický audit

(1) Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat

a)

hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,

b)

celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,

c)

návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění,

d)

závěrečný posudek energetického auditora.

(2) Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova.

(3) Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na

a)

každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,

b)

organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota,

c)

fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená její hodnota.

(4) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce.2)

(5) U nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.

(6) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.

(7) Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška.

§ 10
Energetický auditor

(1) Energetický auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem.

(2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je

a)

složení odborné zkoušky,

b)

způsobilost k právním úkonům,

c)

bezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo jiný trestný čin související s předmětem činnosti auditora,

d)

požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 4.

(3) Odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje ministerstvo.

(4) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání technického nebo příslušného přírodovědného směru a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání technického směru a 6 let praxe v oboru.

(5) Uchazeč podává ministerstvu písemnou žádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanoví vyhláška.

(6) K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce 5 se připojí

a)

doklad o odborné způsobilosti,

b)

výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce,

c)

kopie zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel s potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora,

d)

doklad o složení odborné zkoušky.

(7) Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) provést energetický auditor, který

a)

má majetkovou účast ve společnosti nebo družstvu zadavatele energetického auditu,

b)

je společníkem nebo členem družstva zadavatele, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli,

c)

je osobou blízkou7) osobám, které mají ve fyzických nebo právnických osobách, kde se provádí energetický audit, postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.

(8) Energetický auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

(9) Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon.

§ 11
Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti

a)

rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5),

b)

sleduje vývoj účinnosti užití energie a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií,

c)

vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

d)

zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie,

e)

zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

f)

rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů,

g)

rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů,

h)

rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 7 a 8 nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění energetického auditu stanoveného tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit k tomu určenou organizační složku státu.

HLAVA V
KONTROLA A OCHRANA ZVLÁŠTNĺCH ZÁJMŮ

§ 12
Kontrola a sankce

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a ukládání pokut za porušení těchto ustanovení upravuje zvláštní zákon.2)

(2) Pokutu lze uložit

a)

až do výše 5 000 000 Kč za porušení povinností podle § 4 odst. 6, § 6 odst. 1 až 4, 6 a 8, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 6 a 8, § 9 odst. 3 písm. b) a c) a § 9 odst. 4 a 5,

b)

až do výše 1 000 000 Kč za porušení povinností podle § 6 odst. 7, § 8 odst. 7, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 9,

c)

až do výše 100 000 Kč za porušení povinnosti podle § 6 odst. 7 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou podnikatelskou činnost,

d)

až do výše 100 000 Kč za porušení povinností podle § 9 odst. 2 a § 10 odst. 7 a 8.
§ 13
Ochrana zvláštních zájmů

(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1.

HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENĺ

§ 14

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6 odst. 7 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu.9)

(5) Ministerstvo vydá vyhlášku s vymezením zdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné, a k provedení § 6 až 10.

(6) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
 

  1. Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
  2. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
  3. § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
  4. § 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  5. § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
  6. Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
  7. § 116 občanského zákoníku.
  8. § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  9. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyhláška č. 213/2001 Sb.

ze dne 14. června 2001,

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 9 odst. 3 a 7 a § 10 odst. 4 zákona:

§ 1
Předmět úpravy

Touto vyhláškou se podrobněji stanoví náležitosti provádění energetického auditu, který provádějí osoby zapsané do seznamu energetických auditorů. Současně se stanoví vzor písemné žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů, který je uveden v příloze č. 1.

§ 2
Písemná zpráva o energetickém auditu

(1) Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství a budov obsahuje

a)  

identifikační údaje,

b)  

popis výchozího stavu,

c)  

zhodnocení výchozího stavu.

(2) Celková výše technicky dosažitelných energetických úspor je obsažena v návrhu opatření ke snížení spotřeby energie.

(3) Návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor obsahuje

a)  

ekonomické vyhodnocení, a

b)  

vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí.

(4) Závěrečný posudek energetického auditora obsahuje závazné výstupy energetického auditu včetně evidenčního listu.

§ 3
Identifikační údaje

Identifikační údaje obsahují

a)  

určení zadavatele auditu, kterým je obchodní firma fyzické či právnické osoby, trvalý pobyt či sídlo, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), u fyzické osoby dále jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození; u právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,

b)  

určení provozovatele předmětu energetického auditu, pokud je různý od zadavatele auditu,

c)  

určení zpracovatele (energetického auditora), jméno a příjmení zpracovatele, jeho trvalý pobyt, rodné číslo nebo datum narození, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), číslo a datum vydání oprávnění k výkonu auditorské činnosti,

d)  

určení předmětu energetického auditu, kterým je podnik, provozovna, zařízení, stavba nebo projekt, přesné místo, kde je předmět auditu umístěn, včetně adresy, majetkoprávní vztah k zadavateli auditu.

§ 4
Popis výchozího stavu

(1) Popis výchozího stavu předmětu energetického auditu obsahuje základní údaje o:

a)  

předmětu energetického auditu nebo projektové dokumentaci,

b)  

energetických vstupech a výstupech,

c)  

vlastních energetických zdrojích,

d)  

rozvodech energie,

e)  

významných spotřebičích energie.

(2) Údaje o předmětu energetického auditu jsou zejména

a)  

název předmětu energetického auditu,

b)  

základní popis,

c)  

charakteristika výroby firmy (sortiment výrobků, výrobní technologie),

d)  

situační plán,

e)  

seznam všech budov s uvedením jejich účelu,

f)  

výčet všech energeticky významných výrobních technologií.

(3) Dalšími údaji jsou výkresová dokumentace, technicko ekonomické podklady charakteristické pro předmět auditu, jako jsou provozní režim, počet pracovních dnů v týdnu a směnnost, počet zaměstnanců, výkony, produkce a smluvní závazky mající vztah k energetickému hospodářství.

(4) Údaje o energetických vstupech a výstupech musí obsahovat stanovení roční výše energetických vstupů a výstupů týkajících se předmětu energetického auditu, zobrazující stav před realizací projektu.

(5) Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Vzor tabulkového zpracování je uveden v příloze č. 2.

(6) Roční množství nakupovaných paliv a energie se stanoví z fakturačních a účetních dokladů. U nákupu elektrické energie se zjistí množství nakupované elektřiny, sazba odběru, sjednané technické maximum, sjednaná nebo měřená čtvrthodinová maxima v jednotlivých měsících. U nákupu tepla se zjistí množství nakupovaného tepla, druh a parametry topného média, sazba za měrnou jednotku, způsob měření množství a parametrů tepla a způsob fakturace a analyzují se plnění smluvně sjednaných technicko ekonomických ustanovení.

(7) V případě zdrojů na využití obnovitelné energie popis obsahuje i parametry primárního energetického zdroje, zejména hydrologické údaje, větrnou charakteristiku lokality a parametry nízkopotenciálního tepla.

(8) Pokud v předmětu energetického auditu existují energetické zdroje, sestaví se základní roční bilanční tabulka výroby energie ze zdrojů v objektu v rozsahu zobrazujícím stav před realizací projektu. Samostatný energetický zdroj, který se nachází v budově, se podrobí energetickému auditu bez ohledu na to, kdo je jeho provozovatelem či majitelem.

(9) Bilance výroby energie z vlastních zdrojů obsahuje ukazatele zdroje v technických jednotkách a jejich ročních hodnotách. Zpracovávají se v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 3. Sestaví se přehled pro několik předchozích let v přepočtu na produkty z výroby nebo na klimatické podmínky s využitím denostupňové metody. Z tohoto přehledu se stanoví průměrné roční energetické účinnosti zdroje, specifické spotřeby tepla v palivu na výrobu energie a roční využití zdroje.

(10) Jako součást bilance výroby energie se uvede popis zdrojů. U zdroje energie se uvede jeho typ, kterým je výtopna, teplárna, elektrárna nebo spalovna. Pro každou instalovanou jednotku se uvede

a)  

počet, typ, označení výrobce, rok výroby,

b)  

jmenovitý výkon tepelný nebo elektrický,

c)  

parametry vyráběného média,

d)  

druh paliva,

e)  

odlučovací zařízení,

f)  

předpokládaná životnost.

(11) Údaje pro rozvod energie se zjišťují pro páteřní a hlavní rozvody. Pro rozvod tepla se uvede jeho délka, kapacita, průměr, provedení, stáří a technický stav. Na základě těchto údajů se ověří a aktualizují schémata energetických rozvodů, zhodnotí se jejich stav a vybavenost měřením a stanoví se energetické toky v úsecích, které nejsou vybaveny měřením. Stejně se postupuje i u navazujících zařízení, jako jsou zejména předávací stanice.

(12) Údaje o budovách a významných spotřebičích energie obsahují údaje o parametrech a konečné spotřebě energie v budovách a technologických spotřebičích, které ovlivňují energetickou bilanci předmětu energetického auditu. Zjišťují se technické parametry spotřebičů energie z pasportů, podle štítků a z provozních záznamů.

(13) Základními informacemi o budovách jsou zejména výkresová dokumentace, doplněná případně o fotografickou dokumentaci nebo o zaměření skutečného stavu, faktury a další ověřitelné dokumenty dokládající spotřebu energie v časovém rozsahu několika let, zkušenosti z provozu získané od vedení správce budovy, provozní obsluhy a uživatelů, dopady na životní prostředí, popis míry zanedbané údržby a záměry zadavatele energetického auditu.

(14) Základními informacemi o technologických spotřebičích jsou zejména druh spotřebiče, jeho roční provozní hodiny, energetický příkon, u tepla druh teplonosného média a jeho parametry, u elektrické energie její napěťová úroveň, u paliva jeho druh, dále způsob regulace a měření. V odůvodněných případech se stanoví měrné spotřeby paliv a energie na jednotku produkce energeticky náročných výrobků.

§ 5
Zhodnocení výchozího stavu

(1) Pro zhodnocení výchozího stavu se sestaví roční energetická bilance stávajícího předmětu energetického auditu na základě údajů získaných z provedených šetření.

(2) Vzor základního tvaru energetické bilance je uveden v příloze č. 4.

(3) Ukazatele energetické bilance je možno doplnit, případně rozčlenit některé položky v závislosti na konkrétní situaci. Vyhodnocení energetické účinnosti a dalších ukazatelů jednotlivých částí energetického hospodářství se provede na základě údajů získaných při zjištění výchozího stavu.

(4) Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje jsou uvedeny v příloze č. 5.

(5) Z údajů základních technických ukazatelů vlastního energetického zdroje se určí rezervy na vlastním energetickém zdroji, hodnotí se úroveň energetické účinnosti a ročního využití a stanoví se technické a jiné příčiny, pro které nejsou tyto ukazatele vyhovující.

(6) Analýza stavu rozvodů energie, budov a spotřebičů se provede obdobně podle přílohy č. 5.

(7) U budov se stanoví model energetické potřeby stavby a upřesní se stanovené potřeby energie stavby podle skutečných spotřeb energie v průběhu několika let. Potřeba tepelné energie se stanoví podle zvláštního právního předpisu k ohodnocení navrhovaných opatření a garanci dosažitelné potřeby a úspory energie a k porovnání se skutečnou spotřebou.

(8) Kontrola stávajících údajů energetické bilance obsahuje zejména

a)  

vstupy paliv a energie, kde se kontrolují kvalitativní a kvantitativní ukazatele nakupovaných paliv a energie, soulad s příslušnými smlouvami o dodávce a dodržování cen uvedených v cenících,

b)  

změnu stavu zásob paliv, kde se dokládá řádně provedenou inventarizací skládek, provádí se rovněž fyzická obhlídka a porovnání vykazovaného okamžitého stavu se skutečností, ověřují se vykázané ztráty množství i kvality skladovaných paliv,

c)  

prodej energie fyzickým a právnickým osobám, kde se jedná o prodej elektřiny, tepla, stlačeného vzduchu nebo upravené vody z vlastní výroby a posuzují se možnosti zvýšení prodeje energie fyzickým a právnickým osobám a ověřuje se tvorba prodejních cen,

d)  

provozní ukazatele zdroje energie v předmětu energetického auditu, kde se posuzují roční energetické účinnosti, účinnosti jednotlivých agregátů, využití výkonu, výše instalovaného výkonu, specifické spotřeby a způsob provozování,

e)  

energetické ztráty v rozvodech energie, kde se posuzuje zejména úroveň těchto ztrát a zjišťují se příčiny jejich nadměrné výše, stav tepelných izolací, způsob provozu rozvodů a jejich dimenze,

f)  

spotřebu energie na vytápění a přípravu teplé užitkové vody, kde se hodnotí dodržování tepelné pohody ve vytápěných místnostech, využívání měřicí a regulační techniky, roční spotřeba tepla na měrný byt a spotřeba teplé užitkové vody na osobu,

g)  

tepelně technické parametry budov,

h)  

spotřebu energie na technologické výrobní procesy, kde se provádí energetická analýza výrobních technologií,

i)  

spotřebu energie na ostatní procesy, jako je větrání, chlazení a osvětlení; sledují se hlavně specifické spotřeby energie, velikost příkonů, časové využití a jejich účelnost.

(9) Výsledkem uvedených analýz je zhodnocení hospodárnosti nakládání s energií a vyčíslení výše dosažitelných energetických úspor v předmětu energetického auditu včetně možných úspor nákladů na energii.

§ 6
Návrh opatření ke snížení spotřeby energie

(1) Energetický audit, v návaznosti na zjištěnou výši dosažitelných energetických úspor, obsahuje konkrétní opatření vedoucí k jejich využití. Opatření se navrhují minimálně ve 2 variantách.

(2) Pro vybranou variantu se zpracují energetické bilance a porovnají se s bilancí platnou pro výchozí stav. Stanoví se skutečně dosažitelná výše energetických úspor nebo snížení nákladů na energii pro jednotlivé varianty při zvážení všech omezujících vlivů.

(3) Výsledkem jsou upravené energetické bilance jednotlivých variant, které obsahují potřebné ukazatele před a po realizaci projektu, a to v technických i finančních jednotkách. Zpracovávají se v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.

(4) Z upravené energetické bilance se vypočte výše dosažitelných energetických úspor v objektu a úspora finančních nákladů na pořízení paliv a energie.

§ 7
Ekonomické vyhodnocení

(1) Úspory nákladů na energii vyplývající z upravené energetické bilance se upravují zejména o změnu dalších provozních nákladů, případně tržeb za energii, mzdy, servisní služby, opravy, provozní hmoty a tržby za prodej energie. Takto se stanoví roční přínosy a změna peněžních toků energeticky úsporného projektu. Ve výpočtech se přínosy uvažují v cenové úrovni roku realizace projektu. Peněžní toky projektu se posuzují bez vlivu předpokládané státní podpory.

(2) Výpočet ekonomického vyhodnocení se provede způsobem uvedeným v příloze č. 7.

§ 8
Vyhodnocení z hlediska ochrany
životního prostředí

(1) V energetickém auditu se kvantifikuje snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých variant. Uvede se název znečišťující látky, její množství v t/rok pro výchozí stav a stav po realizaci. Vyhodnocení se uvádí pro zdroje, které jsou předmětem energetického auditu.

(2) Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí se zpracovává v tabulkovém provedení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8.

§ 9
Výstupy energetického auditu

(1) Výstupy energetického auditu jsou:

a)  

hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství,

b)  

celková výše dosažitelných energetických úspor, která se uvede v technických jednotkách,

c)  

návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu včetně ekonomického hodnocení,

d)  

doporučení obsahující konečné stanovisko a doporučení energetického auditora k realizaci navrženého energeticky úsporného projektu.

(2) Vzor evidenčního listu energetického auditu je uveden v příloze č. 9.

(3) V návrhu vybrané varianty souboru opatření k dosažení garantované úspory energie se uvede zdůvodnění z hledisek technických, ekonomických a dalších smluvně dohodnutých hodnotících kritérií. Uvede se míra využití potenciálu energetických úspor, roční finanční výnos získaný realizací a ekonomická efektivnost projektu. Současně se uvedou okrajové podmínky, za kterých jsou hodnoty úspor energie stanoveny a garantovány. U budov se definují hodnoty, které jsou garantovány, zejména úspora energie, hodnota pro energetický průkaz budovy, potřeba tepla na m2 užitné plochy vztažená ke 200 m3 obestavěného prostoru, potřeba tepla vztažená na jednu učebnu, na jedno lůžko nebo na jednu kancelář.

§ 10
Rozsah energetického auditu

(1) Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1500 GJ celkové roční spotřeby energie.

(2) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v § 10 odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie.

(3) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie.

(4) Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem. Pro přepočty se používají následující vztahy:

a)  

elektrická energie  

1 MWh  

 3,6 GJ,

b)  

plyn  

1000 m3?n  

34,05 GJ,

c)

tuhá či kapalná paliva se přepočítávají údajem výhřevnosti udávaným dodavatelem.

(5) Forma energie podle odstavce 4 je:

a)  

nakoupená elektřina pro vlastní spotřebu,

b)  

nakoupený plyn pro vlastní spotřebu,

c)  

nakoupená tepelná energie pro vlastní spotřebu, nebo

d)  

nakoupená tuhá nebo kapalná paliva, pokud jsou použita pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie.

§ 11
Odborná způsobilost

(1) Za praxi v oboru se považuje činnost

a)  

v oboru energetické auditorství pro potřeby Programu státních podpor při snižování spotřeby paliv a energie v České republice pro rok 1996 a léta další,

b)  

v oboru energetické poradenství na základě vydaného povolení podle zvláštního právního předpisu1) nebo zaměstnanecký poměr u fyzické či právnické osoby poskytující poradenství podle zvláštního právního předpisu,1)

c)  

autorizovaného inženýra se specializací energetické auditorství podle zvláštního právního předpisu,2)

d)  

na úseku výkonu státní správy v energetických odvětvích podle zvláštního právního předpisu,3)

e)  

řízení na úseku energetického hospodářství fyzických či právnických osob v rozsahu podle § 10 odst. 2.

(2) Doklad o praxi podle odstavce 1 je potvrzení o výkonu činnosti energetického auditorství v rámci Programů státních podpor, průkaz o autorizaci vydaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, potvrzení Hospodářské komory podle zvláštního právního předpisu,4) potvrzení zaměstnavatele, který prováděl výkon státní správy v energetických odvětvích podle zvláštního právního předpisu3) nebo řídil energetické hospodářství v rozsahu podle § 10 odst. 2.

§ 12

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.

1)  Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

2)  Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 

3)  Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

4)  Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky.